Úvod Diskuze - poradna

Diskuze - poradna

Poradna - diskuze. Pište prosím pouze slušné příspěvky k tématu. Přidat příspěvek >>

Diskuse (259 komentářů)

Zdeňka, (14. 07. 2011 14:10) Reagovat
Potýkám se s touto nemocí už 23let. Nejdříve simulant, 5 operací s poslední toxický adenom na lévé štítnici. Jen a jen si vymýšlím. Dali mě i na psychiatrii, léčena 20ti elektrošoky. Bylo to v Praze v r. 89, Ke Karlovu 11. Běs a hrůza, nebudu to zde popisovat. Mám inv. 3.stupně. Nikomu nic tak hrozného nepřeji. Bolesti kloubů, třes, nesoustředěnost atd. Zůstala jsem sama s důchodem 7400,-Kč, když vše poplatím, tak mi zbyde na jídlo 600,- na měsíc. NIKOHO toto nezajímá. Už nemám sílu takto žít, stále přemýšlím na skoncování mého života. Toto vše zavinili lékaři !!!!!! Nikde žádné odvolání......
Helena, (16. 07. 2011 20:15) Reagovat
Únavový syndrom jsem taky prodělala,dva roky to bylo obrovské utrpení ,kdo to nezkusil nepochopí.Samotný název nemoc zlehčuje.Každý kdo onemocní se snaží z toho dostat,at je to jakákoliv nemoc.U únavového syndromu se nemocný setkává s nepochopením okolí,ale i některých lékařů.Je to jakoby někdo nutil člověka se zlomenou nohou chodit a všichni mu tvrdili,že je v pořádku ,že se musí vzchopit.Jsem ráda,že jsem se z toho dostala a přeji to všem ostatním.
zdenda, (27. 07. 2011 18:44) Reagovat
Je mi 28 a 3 roky zhruba na začátku od 25 nic jiného nedělám než že se jenom válím v posteli.Z práce domů a z domů do práce.A,aby to nevadilo žiji sám a k tomu svobodný:-(Našla by se tu nějaká jen na to psaní dívka která by mě měla v tomto ráda?Ahoj a přeji hezký den:-)Zdenda
Kristýna, (03. 08. 2011 17:22) Reagovat
Zdravím všechny, je mi 25 a únavovým syndromem trpím od střední školy, kdy si všichni učitelé mysleli, že celé noci hýřím po barech, piju, beru drogy a proto jsem při hodinách nesoustředěná a občas dokonce usnu. I tenkrát jsem měla s rodiči velice dobrý vztah a oni věděli, že spát chodím víceméně kolem 5-6 hodiny večer, hned co dojedu domů ze školy a veškerou moji únavu přičítali mému věku: je jí 17 roste a stává se z ní ženská tak je unavená a samozřejmě: to máš z toho, že nejíš maso.. bla bla bla. kdyby tenkrát o únavovém syndomu věděla širší veřejnost, rodiče by mě takhle trpět nenechali. a tak dlouho mi bylo vtloukáno do hlavy, že je to všechno vlastně normální, že jsem svůj život nakonec přijala takový, jaký byl - půl roku naprosto normální aktivní holka a dalších pár měsíců troska neschopná ani vyjít schody, natož si uvařit nebo jít ven s přáteli. A pak jsem kvůli ÚS přišla o práci.. to mi bylo 23, začala jsem se pídít jestli je na světě ještě někdo další, kdo je tak vyčerpaný jako já..no a google mi to všechno vysvětlil :-) teď jsem smířená se svým životem a plnými doušky si užívám ty chvíle, kdy můžu normálně fungovat,dělám jógu, piju hodně bylinných čajů. a když se únava dostaví, prostě omezím svůj provoz na - práce - spánek - práce .. Chtěla jsem se s vámi podělit o svůj příběhem a říct vám, abyste se nevzdávali, během "unaveného období" je to neskutečně těžké a občas máme možná pocit, že zabít se by bylo jednodušší pro nás i naše okolí, ale není to pravda, za pár měsíců tohle skončí a odměnou nám je několik měsíců normálního života..
zdenda, (04. 08. 2011 05:44) Reagovat
Ahojky Kristýno asi to chce kořen ženšen:-DMěj se a pokud možno bav se,ahój.
Nový příspěvek
Copyright 2006–2021 © Únavový syndrom.cz
Kontakty