Příčiny a diagnostika chronického únavového syndromu
To je oblast plná otazníků. Při hledání příčin chronického únavového syndromu se uvažuje o možném spojení s :
- Herpetickými viry nebo s chlamýdiovými infekcemi. Zkrátka s viry, které jsou tzv. nezničitelné, a i když v latentní podobě, stále přežívají v lidském organismu. Je ale docela možné, že chronický únavový syndrom způsobují úplně jiné, zatím neznámé infekce.
- Depresí. Někteří odborníci jsou přesvědčení, že víc než fyzické onemocnění je chronický únavový syndrom záležitostí lidské psýchy. Usuzují, že příčinou nemoci je deprese. Jiní naopak tvrdí, že deprese je sekundární povahy a všechny psychické poruchy jsou spíš důsledkem onemocnění. To potvrzují i mnohé výzkumy.
- Biochemickými a imunitními změnami. K těm dochází v každém případě, jen se zkoumá, zda jsou důsledkem nebo jednou z příčin vzniku nemoci.
- Cytokiny. Za normálních okolností odpovídá imunitní systém ve styku s viry, které napadnou organismus uvolňováním chemické látky tzv. cytokiny, po uzdravení tvorba cytokinů ustane. U nemocných chronickým únavovým syndromem však trvá dál. Cytokiny způsobují horečku, bolesti a úpornou únavu a mohou být absurdním způsobem příčinou potíží nemocných. Je to závažné, protože v tomto případě by nemoc nezpůsoboval primární virus, ale imunitní systém. Mohlo by se tedy uvažovat o autoimunitním onemocnění.
- Dědičnost či nakažlivost. Opět jedno nedořešené téma. Chronický únavový syndrom se může objevit u více osob v jedné rodině, proto nelze vyloučit jistý vliv dědičných dispozic, případně nakažlivosti. Není to však ani prokázáno.
 U diagnostiky je důležitá, co nejpodrobnější anamnéza (zkoumání možných okolností, projevů a příčin). Většinou se udělají laboratorní vyšetření krve a moči, různá vyšetření, která by mohla vyloučit jiná závažná onemocnění, která mohou způsobovat úpornou únavu (např. rakovina). Zkoumá se i možnost psychických poruch, depresí apod. Jestliže je vše ostatní vyloučeno a obtíže jsou dlouhodobé (víc jak půl roku) diagnostikuje se chronický únavový syndrom. Pacient je dále většinou léčen v imunologických ambulancích, či v odborných ordinacích, které se přímo zabývají touto nemocí (měly by být zřízeny u fakultních nemocnic).
|
